DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

KiCAD a vše o návrhu a zhotovení plošných spojů

KiCAD - popis

 
 
 
 
Domovské stránky KiCADu ani sám KiCAD nevypadají nijak příliš atraktivně! Po jeho bližším poznání ale usoudíte, že KiCAD není žádné "ořezávátko".
 
Nejsem v oblasti Elektro CADů žádným nováčkem, v minulosti jsem používal OrCad, FLY CAD, Eagle, Protel, PCB123, WinDraw, Winboard od Americké firmy Ivex ( ty dva posledně zmíněné mi svojí filozofií byly moc sympatické, leč jejich omezená dema a jejich nepodpora a nerozšířenost v evropě ( zajímavé že pracovaly i s mm ), mě od nich časem odradily, ale asi před 4 roky jsem se dozvěděl od člověka používajícího operační systém Linux, že prý existuje jakýsi KiCAD.
 
No jo, pomyslel jsem si. Linux! Tehdá jsem Linux ještě neměl a neznal a mylně jsem předpokládal, že KiCAD je jakousi doménou výhradně pro platformu Linux. Kdybych už tehdá věděl, že KiCAD existuje i pro Windows, měl bych dnes asi tak 2 letý náskok.

Kicad je skutečně dobrý program pro návrh plošných spojů, hlavně pro hobbysty - bastlíře ( protože je zcela zdarma a není ničím omezený ), ale i pro rychlé profesionální zhotovování maximálně dvoustranných plošných spojů - jakýchsi ověřovacích vzorků pro malé firmy.
 
Ale pozor!  To mluvím jenom o jakémsi rychlozhotovení pár kousků maximálně 2 straných desek,
ověřovacích ( vývojových ) plošných spojů, pomocí laserové tiskárny!
 
Jinak KiCAD podporuje 16 vrstvý plošný spoj a veškeré výstupy pro fotoplotry a souřadnicové vrtačky! Jinými slovy, KiCAD podporuje profesionální průmyslový návrh PCB se vším všudy okolo! Tak jako Eagle a další jiné profesionální programy, ačkoliv je opakuju, zcela Free a bez jakéhokoliv omezení!
 
Je skvělý při zhotovování kusových plošných spojů v amatérských - bastlířských podmínkách, pomocí dnes rozšířených laserových černobílých tiskáren, kdy nepotřebujete žádný cuprextit s nanesenou fotocitlivou vrstvou, žádný zdroj UV záření, žádnou vývojku, nebo žádné trubičkové pero s barvou, či žádný lihový fix, pouze a jen dobrou černobílou laserovou tiskárnu
( Bohatě stačí rozlišení 600 dpi ).
 
Dále potom žehličku/vařič s nastavitelným dvoupolohovým termostatem, fotografický váleček a zručnost a grif.
 
Je potřeba říct, že tiskárnu nijak touto činností nepoškozujete, tisk z tiskárny - toner - motiv plošného spoje na lepícím papíru, se potom na stole přenese pomocí žehličky či vařiče s plynule nastavitelným termostatem a fotografickým gumovým válečkem, na měď cuprextitu a pak se takto přenesený obrazec - motiv zbaví lepícího papíru odmočením ve vodě a dále se onen motiv odleptá v chloridu železitém, či poměrně nebezpečném roztoku kyseliny solné s peroxidem vodíku a vody.
 
( Chlorid, ani kyselina toner totiž nerozežere! )
   
Kam se na KiCAD hrabe Eagle! V Eagle jsem z nutnosti profesionálně navrhoval asi 5 let, zvyknete si na všechno když musíte. Ale když jsem později poznal Kicad, musel jsem konstatovat toto: I když je free ( a mohlo by se říci za nula peněz hodně málo muziky, opak je pravdou ), kam se na něj ten svázaný a jen málo intuitivní a krkolomnými postupy obdařený Eagle hrabe!

Když opominu to, že je KiCAD nejenom pro Windows, ale i pro Linux a je to program zcela free a bez jakéhokoliv omezení, navíc je podporovaný a dále rozvíjený v rámci GNU jako svobodný software, je v něm snadná a rychlá projekce vlastních schematických značek a pouzder součástek přímo na míru, nehledě na to, že na netu najdete mraky knihoven součástek, udělátko na snadné  a rychlé projektování knihoven, ale co víc, i schematické značky a pouzdra součástek převedené z formátu knihoven Eagle do formátu KiCAD a taktéž zdarma. Ty posledně jmenované si můžete dokonce i sami zkonvertovat stáhnete - li si patřičné ULP do Eagle. ( viz. další, v sekci Odkazy okolo KiCADu )
 
 
Jakékoliv schematické značce lze v programu CVpcb přiřadit jakékoliv pouzdro součástky, se stejným počtem stejně označených vývodů jako na schématické značce výkresu zapojení. V jakékoliv fázi návrhu, lze kdykoliv cokoliv ( snadno a rychle ) několika kliky myši změnit. ( V Eagle to lze sice také, ale je to daleko pracnější a náročnější na čas, protože schematická značka a pouzdro součástky jsou v něm  "svázány" v jakési Device a definovány už v knihovnách.
 
Použijete - li v Eagle na výkresu nějakou schematickou značku, už k ní je přiřazeno nějaké konkrétní pouzdro součástky.
Volba jiného package, když už navrhujete, nebo dokonce dokončujete desku, vyžaduje poměrně velké následné úkony a komplikace!

Dále KiCAD obsahuje prohlížeč výsledného výstupního formátu Gerber 274X, což je evropský standard, formátu dat pro profesionální výrobce plošných spojů, se kterými jsou datově kompatibilní jejich výrobní zařízení.

Podporuje záměny jednotlivých vrstev ( layers ) vzájemně mezi sebou, ( věc pro Eagle zcela nevídaná ), dále podporuje nejen tisky na tiskárny, ale i plotrování v HPGL jazyce, podporuje DX formát, jazyk - formát Post Script, má podporu fotoplotrů a souřadnicových vrtaček Excellon, pro které generuje patřičné vrtací datové soubory.
 
Dále potom umožňuje zpětné vysosávání značek nebo pouzder z výkresu do souboru - knihovny, export - import dat, samostatné ukládání nastavení projektu, tzv. aliasy a šablony součástek, filtraci knihoven, různé pomocné orientační popisky knihoven, umožňuje přidružit do projektu doprovodné dokumentace součástek - datasheety ve formátu PDF, odkazy na ekvivalentní či tematicky příbuzné součástky obsažené v ostatních knihovnách, 3D zobrazení desky s použitím programu Wings 3D, nastavení formátů a vlastností výkresů, nastavitelné texty v rohových razítcích výkresů, interní zaZIPování všech souborů projektu přímo v KiCADu včetně vašich nových prvků v knihovnách a další věci, o kterých si Eagle asi bude muset nechat ještě dlouho jenom zdát.

Není mi známo nic, co by KiCAD oproti Eagle neuměl. Naopak! Jak už jsem zmínil, celý projekt můžete kdykoliv zcela automaticky v KiCADu zaZIPovat a poslat přes net, nebo si ho rychle uložit na flashku, má autoplacer, použití autorouteru je tu pochopitelně též. Můžete routovat manuálně myší, můžete si nastavit čas průběžného zálohování editovaných souborů, navíc má možnost využití univerzálního autorouteru přes internet, podporuje autorouter Spectra, net classes ( třídy spojů ), má provázanou výkresovou hierarchii, vypnutí libovolných vrstev, změnu barev vrstev či již zmíněnou jejich záměnu, a jiná cingrlátka.
 
Co ale asi nejvíce zaujme, je vlastnost, že dokonce ještě i na finálním plošném spoji, můžete rychle změnit typy letovací plošky - padu ( Normal/SMD ), tvary plošky padu ( Oval,Rectangle,Circle ), velikosti plošky padu, velikosti díry v padu a dokonce i jejich rozložení na pouzdru součástky - footprintu, aniž by jste se museli zpětně "šťourat" do knihoven a upravovat je !!!  Ty zůstávají i nadále tak jak jsou !!!  Vše jde kdykoliv snadno intuitivně a rychle změnit. KiCAD je naprosto flexibilní a ušetří vám spoustu času, pokud se jej naučíte efektivně ovládat!

 KiCAD je také na rozdíl od Eagle více intuitivní, i když, některé věci v něm jsou pravda také zvláštní.
(  Není jich ale  mnoho. I jim věnuju pozornost na těchto stránkách ).
 
Podpora 3D modelace desky, programem Wings 3D je v KiCADu sice hezká věc, ale toto mě zajímá snad až úplně jako poslední, protože to vnímám spíš jako takové líbivé cinkrlátko. Ale pravda je, že umělecký dojem zobrazení desky ve 3D je poměrně působivý a ocení ho zejména ti, kteří jej potřebují poskytnout třebas kolegovi strojařovi, k zakomponování do strojařských výkresových sestav v jiném 3D CADu.

To, že jsou schematické značky a součástky v knihovnách po stažení seřazeny tematicky dost chaoticky a mnohé na vás působí dojmem exotiky, beru už jako jakýsi folklór - jakési nutné zlo snad u všech podobných programů, faktem ale je, že není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. 
 
Ale není v KiCADu nic jednoduššího, než tomu věnovat čas a součásti, které ve vašem případě připadají v úvahu, si  přemístit dle své libovůle do svých knihoven a vše ostatní třebas smazat, či odložit jinam, neboť v KiCADu to jde neobyčejně intuitivně, rychle a snadno a lze si tak vytvořit svoji vlastní databázi knihoven, šitou takřka na míru. Mám na mysli přesouvání objektů v knihovnách, mazání objektů v knihovnách, přejmenovávání knihoven, vytváření nových knihoven atd...
 
Byl bych rád, kdyby jsme se my, kdož KiCAD používáme spojili a dali hlavy dohromady, doplňovali se v poznatcích o KiCADu, v duchu průpovídky že víc hlav víc ví. Pro komunikaci se mnou využijte sekci Vzkazy.
Společně bychom pak zde mohli vytvořit jakousi, celkem podrobnou "kuchařku" používání KiCADu,
včetně různých vychytávek, na co si dát při jeho používání pozor!
 
Ono ož totiž hafo různých manuálů a tutoriálů o KiCADu i v Češtině na internetu je ale jsou, přiznejme si to, takové dost povrchní - letem světem a detaily a nástrahami se příliš nezabývají. Spousty úskalí prostě vůbec neřeší, a taktéž stisk  nápovědy F1 - Help, byť v pěkně vyvedeném PDF vám některé věci ( jak jsem se sám přesvědčil ) také nezodpoví !
 
 Budu zde popisovat proto i takové věci, které se jinde srozumitelně nedočtete a které mohou ledasjakého začátečníka od používání KiCADu docela odradit, protože se mu zprvu jeví dost prapodivně! 

KiCAD mě opravdu příjemně překvapil. Nikdy bych nečekal od free programu tolik pozitivního !