Založit webové stránky nebo eShop

KiCAD a vše o návrhu a zhotovení plošných spojů

Vychytávky programu PCBnew

 
PCBnew  je editor desky - to v čem tvoříme na základě už nakresleného schema zapojení, vlastní desku - PCB.

Musíme mu definovat aktuální knihovny - soubory pro daný projekt !!!

Knihovny se v PCBnew nastavují ve volbě Preferences.

 

Pozor!   Nastavení aktivních knihoven je v KiCADu pouze jedno společné pro EESchema CVpcb i PCBnew

proto když ho změníte např. v PCBnew bude stejné i v CVpcb a EESchema.

 

Zcela nelogicky nám po kliknutí na přidat pouzdro součástky, program nabídne volbu pouzdra součástky podle jména, nebo podle klíčového slova. Pokud nemáme hlavu jak pátrací balón a tato jména neznáme po paměti, máme smůlu. Nenabídne nám to, co dělá EEschema, že nám tlačítko Prohlížeč knihoven umožňuje vybrat si z té, či oné knihovny, ten či onen prvek vizuálně, procházením celé knihovny... ( Je to nejspíš proto, že se předpokládá, že pouzdra součástek už byla definována ( zvolena ) v programu CVpcb a tudíž zde už není co procházet, prohlížet a vybírat!
 
Jenže chyba lávky - alespoň začátečník by si rád procestoval knihovny pouzder součástek, aby měl přehled, kde asi co je a kde co v budoucnu hledat! Může také třebas začínat návrh desky až v PCBnew. Bez schematu!  To přece v případě velmi jednoduchých desek, např. usměrňovače s greatzovým můstkem a jedním kondenzátorem přece také lze!
 
Nemusím přece ke každé triviálnosti kreslit schéma zapojení ???
 
(Ve vychytávkách CVpcb jsem však popsal celkem elegantní, náhradní způsob, jak lze toto poměrně snadno obejít a prohlížet si ( postupně rychle vizuálně procházet ) na monitoru obsah zvolené knihovny pouzder součástek - modulů, podobně jako to umožňuje standartní Prohlížeč knihoven schematických značek v programu EEschema.)
 
Poznámka:  Pokud si chcete prohlídnout co je vkteré knihovně všechno za schematické značky, nebo za moduly součástek je k tomu přímo ideální program Kicadlibrarian který je na KiCADu zcela nezávislý. Je to BOMBA program který dokáže ale s knihovnama spoustu dalších věcí snadno, rychle a intuitivně. Je to takový Total Commander KiCADových knihoven! Najdete ho v  sekci odkazy na KiCAD. Doporučuju Windows verzi !

Editace stopy se provádí najetím kurzoru na track a stisknutím pravého myšítka. Pak se vám nabízí další možnosti. Předtím však musí být stisknuto tlačítko vpravo - Add track and vias (mód ručního tahání a editace spojů a vias). Jen mazání Delete segment - nejmenší část spoje, track - spoj od padu k padu, net - kompletně celý spoj, umožňuje spoustu kombinací editace. Dále Brake Track, přidání místa zlomu spoje, Drag segment a praktické Drag segment keep slope.

To co se mi však líbí nejvíc je to, že se spoj "přicucne" vždy elegantně symetricky na střed padu ať máte grid jakýkoliv, byť nerastrový (User grid), takže toto nemusíte při tahání řešit! Vím že kdysi ve verzi 4.11 se musel spoj tahat ze středu padu, nikoliv ke středu padu!
Nevím jestli už dnes toto Eagle také umí.

Jak jsem psal, Eagle je pro mě dnes už celkem mrtvý a při vzpomínkách na něj to ve mě vyvolává ne příliš pozitivní asociace. Ve firmě byl prostě koupenej a šmitec! Některé postupy v něm mi připadaly takové prapodivné - krkolomné a nebylo jich zrovna málo.
Často jsem zcela postrádal nějakou intuivitu. Prostě se to muselo brát jako houska na krámě. Často jsem skřípal zubama a říkal jsem si v duchu: "proč to vymysleli takhle neohrabaně!". V KiCADu jsou pravda sice také podivnosti, ale je jich celkem minimum.

Zajímavé je také nastavení šířky spoje a změna šířky spoje! Používané šířky spojů a vias (prokovy) si musíte nejprve nastavit v tabulce a ty se vám potom nabízejí nejen v "roletkách"nahoře. Máte-li šířky spojů v tabulce definované, potom je jenom příkazem change či v roletkách nahoře vybíráte klikem myšítka.

To ale platí pouze pokud nepoužíváte Net Class. To je zase jiná kapitola, taková komplikovanější tabulka kdy KiCAD potom ví, jaké třídy (skupiny) spojů má tahat jakými šířkami track a velikostmi prokovů. Taháte - li spoje, potom automaticky přiřadí spoji definovanou tloušťku. To platí i pro autorouter. Šířky můžete nastavit jakékoliv palcové míry, ale je dobré používat standartní, protože nevíte, zdali potom "nenarazíte" u výrobce PCB. (Někteří jsou dnes však flexibilní).
 

 
Činnost autoplaceru výrazně urychlíme změnou Grid k větším mírám nastavené mřížky. Efektivita autoplaceru mi však nepřijde příliš kreativní a efektivní a to nejenom v KiCADu ale i v jiných návrhových programech PCB. Autorouter ano, ale musí se všechno náležitě kombinovat. Autoplacer, autorouter a manuální roucení.
 

 
Klikneme - li na tlačítko zobrazující jakési pouzdro součástky s tužkou, dostáváme se do editoru pouzder součástek, kde si můžeme vytvořit svoje vlastní pouzdro součástky, která se v žádné knihovně - souboru nenalézá a nebo nám z nějakého důvodu prostě nevyhovuje.
 
Toto pouzdro součástky můžeme vložit do libovolné, už existující knihovny, nebo zcela novou knihovnu pro něj a jemu podobné vytvořit a pojmenovat ji zvoleným jménem. Také můžeme pouzdro součástky z nějaké knihovny smazat a nebo ho přemístit do knihovny jiné, ( ale s tím opatrně, alespoň ze začátku ).
 
Pokud budete něco měnit, nebo dokonce mazat, doporučuju všem začínajícím si patřičné knihovny dopředu někam zazálohovat - zkopírovat někam docela jinam, aby jste je mohli kdykoliv obnovit v původním stavu!
 
V Linuxové verzi jsou knihovny pouzder součástek umístěny v cestě: /usr/share/kicad/mod
 
V terminologii KiCADu je pojem modul, footprint a pouzdro součástky totéž.
 
Knihovny pouzder součástek - modulů  - soubory, mají příponu *.mod
 
Knihovny schematických značek - soubory, mají příponu *.lib    To mi ale nepřijde příliš logické!   Leč budiž...
 
 
TOPlist